pátek 7. listopadu 2014

How bad do you want it?

Ok, je pátek večer a já jsem se zase po nějaké době rozhodla (s momentálně až moc plným žaludkem) napsat nový článek. Jako ideální páteční večer to fakt nevypadá, to je fakt xD ...


V úvodu jsem nadhodila ''s momentálně až moc plným žaludkem'' a nebyl to jen nějakej kec na zaplnění úvodu jak obvykle :D Asi po roce jsem se rozhodla, že si dnes užiju volný den, nebo taky tzv ''cheat day'' Normálně si dopřávám každý týden jednou nějaké ''nezdravé'' jídlo, třeba donut nebo čokoládu, ale jen jedno jídlo (však jsem o tom taky psala článek ZDE) Vždycky je to jen jedno jídlo a pak zpátky do mého oblíbeného striktního režimu. Jelikož jsem si ale teď na 8 týdnů nastavila trochu tvrdší dietku, rozhodla jsem se, že pro jednou za uherský rok si dopřeju celý den, kdy budu moct jíst cokoli, co budu chtít....


Momentálně mám každý týden tzv. ''refeed day'' - tedy den, kdy oproti ostatním dnům výrazně navýším příjem sacharidů (z batátů, rýže), ale naopak snížím bílkoviny a tuky v ten den držím na co nejnižší hranici (jen z rybího tuku v kapslích + lžičky PB na večer bez které bych nepřežila :D ♥) A právě v tento den si dopřávám nějaké to jedno cheat jídlo. Dnešní refeed day jsem ale přeměnila na cheat day, a takto to dopadlo :D -

Po probuzení - 25 g hydro proteinu SMARTLABS (nesmí chybět za žádných okolností!)
Snídaně - proteinové palačinky (80 g ovesných vloček, 1 vejce, 2 bílky, 1/2 odměrky vanilkového proteinu, špetka skořice, 1/2 lžičky kypřícího prášku do pečiva, 150 ml mléka - rozmixovat a osmažit na pánvi s kokosovým olejem) s rozmačkanými malinami (normálně ovoce nejím, kromě avokáda)
Během tréninku - 15 g TRIADE od Smartlabs
Po tréninku (teď to přichází xD) - 3 koblížky
Oběd - 150 g kuřecího masa (překvápko xD), cca 150 g batátů (v syrovém stavu), cherry rajčata
Svačinka I - Ta obrovská Orion čokoláda s karamelizovanými mandlemi (asi 250 g LOL!!!! xD)
Večeře -150 g kuřecího masa, cherry rajčata, zelené fazolky
Svačinka II - malé balení Oreo sušenek (všichni je hrozně vychvalují a já je nikdy neměla, tak jsem chtěla ochutnat - žádný zázrak to ale nebyl -_- :D)
II. Večeře - 200 g cottage, lžička PB
... ještě budou nějaké bílkoviny před spaním :)



Poslední takový den jsem si dala myslím po své poslední soutěži (cca rok zpátky), a musím říct že na to, jak jsem se na tento den těšila už od minulého pátku, kdy jsem si ho dopředu naplánovala, jsem docela zklamaná :D Je mi blbě jak jsem přejezená (ikdyž toho jídla zase tak moc nebyloooo :D), ale už teď jsem hrozně nabuzená na zítřejší trénink a prdel dostane co pro to!


Je to opravdu naposledy zase na hodně dlouhou dobu, co jsem si takový den dopřála. Ale splnil jednu věc - ze všech těch sladkostí je mi tak blbě, že mě to od nich na hezky dlouhou dobu zase odradí a už se těším, jak se zítra vrátím ke své striktní klasice alá maso-fazolky-vejce-zeleninka a nebudu mít bříško jak v 9. měsíci :) :D

V souvislosti s tím mě napadla jedna věc, a to je ta, že bych nikdy nemohla jíst podle pravidel IIFYM (if it fits your macros - zjednodušeně řečeno, že můžete jíst za den cokoli, pokud dosáhnete přesného celkového množství sacharidů, tuků, bílkovin a vklákniny v tom dni) Vím, že někteří, co to dodržují, si každý den dopřejí do jídelníčku třeba kousek čokolády nebo pár sušenek a jsou OK. Jak ale víte, já jsem extrémista a nedala bych to. Buďto jím úplně striktně, nebo - jako dnes - si dopřeju takový celý den a dokonale se sladkým naláduju. Jeden muffin by nedokázal uspokojit moje chuťové buňky, ani kdyby byl každý den. To si raději počkám celý týden a pak si jich dám najednou tolik, kolik prostě chci a jdu (kutálím se) dál :D

Že jsem extrémista, to už jsem několikrát psala a většina z vás, kdo tento blog čte už nějakou dobu, to tak nějak sama zaregistrovala. Ok, je to tak - vždy si vyberu jednu věc, totálně se do ní ''zažeru'' a jdu si za tím.


Po několika omylech (= kdy jsem byla malý buřtík nebo naopak 40ti kilová vyhublina) jsem se dostala k bodybuildingu/kulturistice. Jo, ikdyž to někomu z vás může připadat vtipný, tak se za ''badybildera'' fakt označuju! :D Buduju svoje tělo a přetvářím ho k obrazu svému (nebo se o to alespoň snažím), a každej, kdo dělá to samé, je ''badybildr'' taky! :D A podle mého názoru, bodybuilding často extrémní kroky vyžaduje. Potřebujete mít ten ''drive''...., tu touhu, nadšení, vervu, elán často dělat to, co ostatní označují jako ''extrém'', a dělat to trvale. Průměrná práce přináší průměrné výsledky.

Většina lidí chce co nejvíce výsledků v co nejkratší době a s co nejmenším úsilím. Pokud jste ale skutečně odhodlaní si vybudovat to svoje ''best body'' tak nehledejte způsoby, jak cvičit co nejméně a jíst co nejhůře. Jak shodit 20 kilo tuku za 20 dní nebo přibrat 10 kilo svalů za 3 měsíce. Neodkládejte dietu na příští týden, na příští měsíc, na začátek dalšího roku.


Abych byla upřímná, já svými ''praktikami'', kterými pracuju na svém těle, nejspíš nikdy nebudu žádným vzorem zdravého člověka. Sice jsem teď ''trochu'' ulítla a taky kvůli operaci, kdy jsem nemohla cvičit, moje tělo nevypadá podle mých představ, ale jedno je jisté - miluju jak vypadají vyrýsované svaly. Nemyslím úplně tak, jako odvodnění závodníci na soutěži, ale nechci prostě tukovou vrstvu, která kryje moje tvrdě vybudované svaly. Proto můj jídelníček není příkladným vzorem - nejím pro potěšení a ''zdraví'', ale beru jídlo jako ''palivo'' pro tréninky a jím tak, abych dosáhla postavy, po které toužím. Sice to nějakou dobu trvalo, jelikož jsem od malička byla zvyklá na úplně jiný druh stravy, ale naučila jsem se milovat jídlo, které mi dává takové výsledky.


Pro ženy je ve většině případů těžší se dostat na nižší procento tělesného tuku, než pro muže, pokud tedy nejsou obdařeny extra rychlým metabolismem (nebo neužívají některé podpůrné látky....) Ženy jsou prostě určeny k tomu, aby měly procento tělesného tuku vyšší. Hádejte co - příroda opravdu nechce, aby po světě běhaly holky s 10 % tuku a sexy svalíky. Pokud tedy vidíte vyrýsovanou ženu, její tělo vám toho na ní hodně prozradí - je jasné, že má disciplínu, odhodlání, důstojnost, tpělivost a především vášeň pro to, co dělá. To tělo přesně odráží všechnu práci, kterou do něho vložila. Takový tělo si nemůžete koupit, ukrást, zdědit, půjčit. Neudržíte si ho bez trvalé snahy.


Většina lidí pak vidí akorát tu novou fotku na FB či instagramu, vidí fitnessku vyrýsovanou na soutěži či na focení. Lesk, úsměv na tváři, krásně upravený vlasy a všechno. Ale to, co nevidí, jsou ty roky tvrdé práce, litry potu, spousty odříkání, nadřepovaný tuny a snězený miliony bílkovin. A to všechno jen pro jednu fotku nebo jeden den na soutěži?

Ne. Pokud tento sport milujete, neděláte to pro uznání nebo obdiv ostatních. Pro nové lajky nebo obdivné komentáře. A to pochopí jen moji kolegové fitnessáci. Ten pocit před tím, než jdete na trénink. Ta směs natěšení, nabuzení, ale i strachu a nervozity, protože víte, že to bude sakra bolet a že budete trpět. Že zase budete dělat víc než ostatní, sáhnete si na své dno. A po poslední sérii z vás všechno to napětí spadne - pro dnešek jste splnili svůj úkol a zase jste se posunuli o něco dál. Nohy se vám ještě klepou, pomalu se koupete ve svém vlastním potu.... Někteří z vás možná při čtení posledních řádků dělají znechucené obličeje, ale mě například úplně stoupá tepovka a klepou se mi vzrušením ruce - kdyby neměli v posilce za 10 minut zavírat, šla bych zase na trénink!


Neskrývám svou minulost co se týče anorexie, jako to některé holky třeba dělají. Je to za mnou, nevadí mi o tom mluvit a ráda pomáhám holkám, které momentálně trpí stejným problémem, jako já kdysi. Ale hlavně - proměnila jsem svou minulost ve svou sílu. Byla to životní zkušenost, která mi dala disciplínu a odhodlanost a udělala ze mě toho, kým jsem teď (ať se to někomu líbí, nebo ne :D)

Tak doufám, že budete postupně sledovat mou ''proměnu'' z toho tučného prasátka, co jsem teď, až do.... no přece navždycky, protože já nemám určené žádné hranice! ♥ Dobrou noc a snad jsem nepsala moc nesrozumitelně, ty všechny rychlé sacharidy mě trochu doblby :D